Historie kapely
Naše úplné začátky spadají až někam do roku 1982, kdy na jedné brněnské ZUŠce vznikala holčičí kapela. V té době Múza (Pavla Horňáková – kytara, vokál) hrála už mnoho let na klavír, takže její post byl zcela jasný – klávesy. Bubenice, basistka i zpěvačka byly vybrané ze žaček školy, ale chyběla kytaristka. Darie (Daria Hrubá – zpěv, doprovodná kytara) bylo tehdy 15, Múze necelých 14 let a v té době byly už dávno velké kamarádky (což mimochodem vydrželo dodnes 🙂 ).
Asi proto Daria dostala víceméně „rozkazem“, že se musí naučit hrát na kytaru. A klaplo to – do nově vznikající kapely ji přijaly. Tehdy ovšem bylo k Lorettě i metalu daleko! Jmenovaly jsme se Femina, posléze Nyx, a pomalu jsme se dostávaly od převzatých hitů 80. let k vlastní tvorbě. Postupně začala Múza hrát i na tehdy velmi žádaný saxofon a Daria se zase začala prosazovat jako zpěvačka. Tvrdit muziku jsme ale začaly až s příchodem Pellči (Monika Pellová – ex bicí), která měla zcela jasnou představu o tom, co by chtěla hrát. A tak jsme přizvaly pražskou basistku Martinu Ponocnou, naše muzikální Múza za chodu přesedlala na post sólové kytaristky a v roce 1989 vznikla Loretta.
Už v roce 1990 se naše skladba Zlost objevila na kompilačním LP Detonation a o rok později jsme vydaly naše první LP s eponymním názvem Loretta, na kterém se v roli hostů objevili i Kamil Střihavka a někteří členové kapely Kabát včetně Pepy Vojtka.
Díky tomu, že naši desku vydal tehdy expandující Multisonic, vědělo se o nás, natáčely jsme klipy pro Českou televizi a měly spoustu koncertů. Projezdily jsme republiku na společných turné s Arakainem, Törrem, Novou Růží, koncertovaly s Kabátem, Tublatankou, Alkeholem a spoustou dalších kapel, objely jsme se svým repertoárem taky Slovensko, Švýcarsko (tam jsme se několikrát vrátily) a následně jsme jednu sezónu koncertovaly v Německu.
Kolem roku 1994 ale Loretta usnula tvrdým spánkem na téměř celé čtvrtstoletí…
Tím, kdo nás po letech probudil, nebyl krásný princ, ale výborný suchý neuburg od Ládi Beneše z Kobylí. Při přípravě oslavy kulatin Pellči jsme ho vypily tolik, že nás nenapadlo nic šílenějšího, než že na té oslavě zahrajeme. Naše basistka Martina Ponocná Couture ale už byla v té době kanadskou občankou, proto Pellča našla Janu Staňkovou, která do Loretty parádně zapadla. Díky sociálním sítím se fotky z oslavy dostaly na veřejnost a nás začali oslovovat pořadatelé s přáním, abychom u nich taky zahrály.
Loretta se začala znovu rozjíždět… Přizvaly jsme dokonce i naši druhou kytaristku Yvonu Peškovou, která s námi asi rok hrála v 90. letech. Ovšem stejně jako tehdy se po krátkém čase naše cesty rozešly a my skončily opět ve čtyřech. Svůj comeback jsme v roce 2017 stvrdily vydáním nového alba Návrat, které definitivně odstartovalo naši novou éru.
Od roku 2017 jsme se nezastavily. Hrály jsme čím dál častěji, na větších a větších festivalech, a tenhle trend především díky našemu Vesmírnému manažerovi s ocelovými nervy Aloisi Šlesingerovi stále držíme.
Časem na postu bicích Pellču vystřídala Soňa Formanová a tu následně Berenika Bačíková, takže aktuální sestava Loretty je:
Daria Hrubá – zpěv, doprovodná kytara
Pavla Múza Horňáková – kytara, vokál
Jana Staňková – basová kytara, vokál
Berenika Bačíková – bicí
Daria Hrubá – zpěv, doprovodná kytara
Daria Hrubá
zpěv, doprovodná kytara
- Co byste o mně měli vědět:
Muzika pro mě vždycky byla, je a bude tím největším koníčkem, ovšem nikdy jsem se hudbou neživila. Naštěstí jsem se nikdy neživila ani tím, co jsem vystudovala (matika a geografie na Přírodovědecké fakultě MU) – má práce je režie a scenáristika. Většinou dělám dokumenty pro ČT, ale mým největším počinem je filmová pohádka Největší dar, která měla premiéru v kinech v prosinci 2022 a dnes je dostupná např. na Voyo. Spolu s Múzou jsme k ní napsaly scénář a já se ujala i režie. Pak ještě dělám lektorku mediální komunikace, rétoriky a komunikace vůbec a na nic moc ostatního už čas nezbývá. - Co byste o mně vědět neměli:
Nehty už si fakt koušu jen výjimečně a do řeči lidem skáču jen v nejnutnějších případech… Taky na schůzky už se snažím chodit včas, i když se mi to vždycky nepovede a nevyžádaných rad se bojím nejen, když je dostávám, ale především, když je sama uděluji. Občas (hmm, velmi často) mluvím dřív, než myslím, a bohužel musím přiznat, že indiánské jméno Tichá vlnka, které mi udělili přátelé, je míněno velmi ironicky. - Mám ráda:
Zasněžený široký prudký svahy a na nohou lyže (rozuměj sjezdovky, běžky jsou ve zcela jiné kategorii), dobrý suchý bílý víno, Beatles, Led Zeppelin, Aerosmith a Ozzyho se Zakkem Wyldem, film Hoří, má panenko a Pulp Fiction (a plno dalších, ale to by bylo na dlouho) a především osobitý, veselý a vtipný lidi s pevným charakterem = proto mě tak baví jezdit dodávkou na koncerty s naší Lorettí partou! - Fakt nemám ráda:
Právě ty běžky a vyvrknutý kotníky, Jägermeistera a Bechera, stupidní komedie (nejen filmový, ale i ty v životě), čerstvou papriku, blbě uvařený jídlo, kremrole, zlý a hloupý lidi bez špetky humoru, snoby a když je na stagi víc než 30 stupňů. - Řekli o mně:
Neznámý autor: Máš neuvěřitelnou schopnost skvěle vybruslit z problémů, které sis sama způsobila!
(Potvrzuji, že velmi sedí.)
Múza: Daria (po našem Dáda) je moje celoživotní inspirace a hnací motor. Taky zdroj obrovského množství geniálních historek, které navíc umí skvěle vyprávět. Je taky autorkou mé přezdívky a blíže neurčeného množství mého politého oblečení (především vínem). Potvrzuji, že se vyznačuje tím, že má už od dětství neskutečné „štěstí v neštěstí“ a doufám, že jí to vydrží navždy.
Jana: Dáda je dítě štěstěny a štěstí kolem patřičně rozdává. A pro blízké by rozdala i sebe. Podrží tě v každé situaci, opečuje tě, uvaří ti, pobaví tě neuvěřitelnýma historkama. Je divoká, nespoutaná a milovaná držka nevymáchaná…
Bere: Dáda je stejně jako já „namrdanej negr“ (rozuměj člověk, kterýmu se v životě stávají dost zvláštní a většinou usměvný, až tragikomický situace, ale on si z nich nic nedělá a vždycky to dobře dopadne). A taky pěkně mlží, protože na nedávný párty jsem vytuhla mezi prvníma já a druhej den jsem od ní dostala kartáč, že my mladí už nic nevydržíme. Takže můžu potvrdit, že večírky se mnou stále ustojí se ctí.
Jana Staňková – basová kytara, vokál
Jana Staňková
basová kytara, vokál
- Co byste o mně měli vědět:
Chtěla jsem být módní návrhářka, zpěvačka a hoteliérka. A tak jsem nakonec účetní, z čehož vyplývá, že mi stále zbývají nějaké sny. Jsem přizpůsobivá a umím být tolerantní ke každé situaci, která momentálně přichází, a naložit s ní. - Co byste o mně vědět neměli:
Jsem líná a umím báječně prokrastinovat. Všechno dělám na poslední chvíli a s pořádným stresem za zadkem. Jsem dokonce tak líná, že nejraději nechávám aparát a basu přes týden až do dalšího kšeftu v kapelní dodávce, abych se s tím nemusela tahat tam a zpátky. Taky jsem romantička – extrémistka, což se vyznačuje tím, že obulím každý, byť i stupidní, romantický film. - Mám ráda:
Slunce, vítr, bouřky, sníh, déšť, spoustu lidí pod pódiem, atmosféru na něm a super zvuk, cesty dodávkou, noci po koncertech na penzionech, praskání bublinkové fólie, lenošení a klid, gumové medvídky, džus s dužinou a dobrý kafe. A všechny čistý duše. - Fakt nemám ráda:
Bezpráví, týrání zvířat a utrpení lidí, beznaděj, smutek a politiku. Rukolu, pivo, mořský potvory na talíři a zvracení všeho druhu. - Řekli o mně:
Co o mně kdo říká, je mi vlastně jedno. Nezabývám se tím. No, a to, že si houby pamatuju, je druhá pojistka proti tomu, abych se názory druhých trápila.
Jediný, co si dobře pamatuju, a rozhodně často slýchám od všech v dodávce, je, že jsem blbá, když bojkotuju focení a nesouhlasně komentuju vystavování svýho ksichtu na internetu.
Dáda: Tvrdí o sobě, že je slušná, tichá a spořádaná holka, ale to byste ji měli vidět po sedmičce vína… Na večírky s Jani se vždycky těším!!!
Múza: Jani je naše sluníčko, ale klame tělem. Její hlášky řečené ústy „víly“ jsou naprosto zabijácký a legendární.
Bere: Ano, Janička a její hlášky jsou opravdu legendární, taky má zvláštní schopnost nabízet mi různý zajímavý jídla, třeba broskvičku s tuňákem.
Pavla Múza Horňáková – kytara, vokál
Pavla Múza Horňáková
kytara, vokál
- Co byste o mně měli vědět:
Vystudovala jsem učitelství, obor hudebka, čeština na MU v Brně. Učila jsem sice jen pár let (na ZUŠce), ale tyhle obory jsou vlastně dodnes mým největším koníčkem i důležitým základem pro mou mnohaletou práci v dabingu (režie, úpravy dialogů) i pro příležitostné psaní scénářů. - Co byste o mně vědět neměli:
Jsem věčnej bojovník s časem, co s oblibou dělá několik činností najednou. I když mám jako správná Panna ráda pořádek, nezvládám ho doma udržovat podle svých představ a jen málokdy na sobě nenajdu psí chlupy. Taky nad vším moc přemýšlím a dlouho se rozhoduju. Jsem schopná se rozbrečet i u animáku pro děti. Na nočním stolku se mi kupí obrovská hromada knížek, který nestíhám číst, protože většinou do minuty usnu. (A nehty už si koušu taky jen výjimečně.) - Mám ráda:
Svou rodinu včetně našeho psího parťáka, tollera Adrenalina, celou Lorettí rodinu a všechen čas, co spolu trávíme na cestách, svoje báječný přátele a všechny veselý a pohodový lidi. Dobrou muziku napříč žánry (hlavně art rockovou klasiku jako Genesis nebo Pink Floyd a skvělý kytaristy v čele s Johnem Petruccim), knížky, svoje kytary a klavír. A samozřejmě dobrý jídlo, suchý bílý i červený víno nebo rum. - Fakt nemám ráda:
Pitomce a všechny zlý a toxický lidi. Pak hloupý filmy (hlavně když je musím upravovat) a dechovku. Nemusím celer, kozí sýr a bechera. A nesnáším otravný živočichy, jako jsou komáři nebo klíšťata. - Řekli o mně:
Co říkají O MNĚ až tak nevím, ale MNĚ spousta lidí říká Múzo. A často snad ani neznají moje pravý jméno. A moje kamarádky o mně říkají, že jsem Dariin kalendář.
Dáda: S tím „kalendářem“ se to má tak, že Múza si na rozdíl ode mě pamatuje, kdy hrajeme, zkoušíme a plno jiných věcí. Takže pak při plánování různých akcí, kdy já vykřikuju: „Jasan, to můžu!“, opravuje: „Ne, Dádo, to hrajem!“. A tak si mí blízcí zvykli ptát se nejdřív Múzy, jestli navrhovaný termín můžu…
Především je Múza ale člověk, bez kterého jsem na své životní cestě neudělala ani krok. A to ať už jde o práci nebo cokoli jiného.
Jana: Jednou někdo řekl, že jsme si podobné. Mysleli vizuálně, což si nemyslím, ale rozhodně jsme za jedno mentálně. A tak jsme se pojaly za sestry. Co může být víc? Je to ta nejúžasnější ségra, kterou mám.
Bere: Múza je skoro vždy můj přímej spolusedící v dodávce, takže je odpovědná minimálně za polovinu mých záchvatů smíchu na cestách a miluju její kytarový sóla.
Berenika Bačíková – bicí
Berenika Bačíková
bicí
- Co byste o mně měli vědět:
Vystudovala jsem střední umělecko-průmyslovou textilní školu v oboru návrhářka a modelářka oděvů. Nicméně nyní se živím jako šéfkuchařka. Než jsem to na plnej úvazek zapíchla u Loretty, prošla jsem několika hudebními žánry od punku, pop rocku, blues až k cyber-punkovým Plague Called Humanity, s kterýma jsem strávila úžasnejch skoro 10 let a projela kus Evropy. - Co byste o mně vědět neměli:
Co byste o mně neměli vědět je, že občas lámu nosy dvoumetrovejm chlapům a taky si někdy koušu nehty. - Mám ráda:
Mám ráda dobrý jídlo, pivo, rum, divoký, vtipný holky a skvělý párty, co končívaj k ránu. Samozřejmě miluju hraní na bicí, kterýmu se věnuju od 11 let. Docela dobře snáším všechny hudební žánry, ale topka je pro mě třeba Nine Inch Nails, nebo starý alba od Mansona a Prodigy.
A všechny filmy od Tarantina a Rodrigueze můžu vidět 100x dokola. - Fakt nemám ráda:
Co se týká hudby, nesnáším Hip Hop a dechnu a nesnesu ani jeden díl Ordinace v růžové zahradě. Hnusí se mi falešní a toxičtí lidi a vztahy. Taky nesnáším čištění vepřovejch ledvinek. - Řekli o mně:
Moji kamarádi tvrdí, že nezkazím žádnou srandu a že zážitky se mnou se nezapomínaj a i po 15 letech z nich mají záchvaty smíchu. Taky prý „Co na srdci, to na jazyku“.
Dáda: Bere je jediná z Loretty, se kterou mám hrůzu jít pařit. Na tenhle uragán už mi síly nestačí…
Múza: Bere je neskutečnej živel, drak a “cíťa“ v jednom. V její přítomnosti není možný zachovat jakoukoli vážnost.
Jana: Od prvního písmenka v naší konverzaci jsem věděla, že ona je ta pravá Loretta. Je to neskutečně vtipná, divoká, „prostořeká“ (mírně řečeno) a obětavá srdcařka.